ARCO 2015 – Plache Zebrate 46 Parallelo a neb naše první italská vícedélka
Když se potkají lidé shodných názorů a cílů a jak říkám já, když je dobrá teplota, tlak a rosný bod, dají se uskutečnit některé sny….
Toho krásného červnového dne bylo skoro všechno, jen teplota byla dost strašná ( ostatně jako celé horké léto 2015) , ale plány a nadšení převažovaly – dát naší první italskou vícedélku.
Již jsme měli společně za sebou nějaké skalky v Čechách, trocha písečku v Tisé a vícedélku Kohoutí hřeben , krásná rajbásková vícedélka kl.5 kde jsme mohli natrénovat štandování a vzájemnou spolupráci….
Po půl až třičtvrtě hodině chůze za mírného stoupání od parkoviště lesní cestičkou mezi kameny jsme dosáhli ( já s brbláním a tepajícími spánky – nesnáším vedro) nástup k lezeckým cestám. V mém případě to bylo lehké rozplynutí cíle, protože vedro bylo nesnesitelné a cesty byly situované na jihozápad tzn. pálící slunce až do pozdních hodin. Chvíli usedneme, notně napít, nějaké ty cukry a rozhodnutí vydat se vzhůru. Mezi tím přichází mladá dvojice, dáváme jim přednost abychom je případně nebrzdili, protože si vybrali stejnou cestu Plache Zebrate 46 Parallelo . První délka, první štand, vše jde krásně, mladík prvolezec to již jistě někdy zkoušekl, pak se vydává nahoru dívka, šikovná a obratná nicméně nezkušená. Posbírali jsme tedy padající předměty z notné výšky včetně klíčků od jejich AUDI a vydali se v jejich stopách. Cesta byla dobře odjištěná, vše šlo jako po másle, krásná cesta, nohy, ruce…. jeden štan , druhý a další , krásné výhledy, pohoda a už jsme nahoře kde na nás čekala mladá dvojice a s velkým díky si vzala klíčky od auta ( měli opravdu štěstí, že jsme našli místo dopadu) a pelášili sestupovkou dolů. My se ještě pokochali krásnými výhledy, sbalili lano, uklidili cajky a volnou chůzí dolů na parkoviště k autu a pak hurá na na náměstí v Arcu na nejlepší kopečky co znám – ty sladké zmrlinové v mém případě vanila a fragola. Tak sbohem Arco a třeba se na podzim vrátíme …..
Video z výstupu.