Kütai a Pitztal 23.-25.3.2018

Podle plánu o po obvyklých periperipích s ubytováním vyrážíme ve čtvrtek 22.3.2018 celkem na pohodu před poledním směr Roppen, což je malá vesnička, kousek od dálnice na pomezí Pitztal, Ötztal, Kühtai. Do Kühtai je to kelem dvacky, do Pitztalu 39km. Ubytování nakonec skvělé (dík vytrvalosti Yvety) v apartmánech Falkner. Počasí je příznivé, tak uvidíme, co se povede …

Scházíme se večer v počtu 11 kousků, dochází na úvodní veselý kalíšek a vše následuje v duchu prvního večera jak má … koneckonců, zítra bude jen seznamka, žádnej kvalt, hezky má být až od soboty. Doufáme, že to výjde.

Pátek – Kühtai

vyrážíme na pohodu kolem desáté hodiny, ono není kam spěchat, kopce v mracích, v noci (tak jako pár dní předtím) sněžilo. Předchozí studium meteogramů, předpovědí a počasí říká, že seznamovací túra není ohrožena … Společně dorážíme na parkoviště v Kühtai, dnešní pokus ponese jméno Pirchkogel (2.828m). Rozvážní senioři volí přiblížení lanovkou na bodové jízdenky, skalní volí cestu k nástupu po sjezdovce.

Vše probíhá v pohodě, jen difuzní světlo a mlha nahoře je protivná. Zato bůh prašanu byl k našemu zájezdu milostivý ! Zdoláváme nástupní svah, docházíme k mohyle a … kde se vzali – tu se vzali, objevují se lavinoví „experti“. Jeden místní a pár odkudsi z Čech. Oba pánové se shodují na faktu, že je to „zu gefährlich und unstabil“ a svah je navíc, považte, cu štajl ! Davová panika funguje beze zbytku, vedu je do smrtelného nebezpečí ! Nepomáhá ani to, že od 200 m dál kopu přes chrabrým svědkem ve svahu se stejnou expozicí a sklonem 42^o s výsledkem ECTN 31. Tak to otáčíme a mažem do Císařské restaurace, která se stává bezpečným útočištěm. Když nás místní expert posílá mezitím ještě do „bezpečného“ sedla pod asi čtyřmetrové převisy, tentokrát ho posílám do prdele já … Posilníme se v Císařské hyte a budeme se věnovat (tentokrát bez paniky) protilavinové přípravě s cílem: každý ji najde alespoň dvě svoje mrtvoly … vše se daří, takže houby zle, zítra by mělo být lépe.

Sobota – Wildspitze

Sobota se rýsuje naprosto parádně, takže vyrážíme kolem sedmé abychom stíhali první vláček Gletscherexpress, odkud sjíždíme ke spodní stanici dvouúsekové lanovky Mittelbergbahn. Její horní stanice je výchozím bodem túry. Krátký sjezd k Mittelbergjoch (3.166m). Odtud krátkým prudkým sjezdem na ledovec Taschachrerner kde obujem pásy a posypem nahoru. Sníh je ale krásný, tak si tam kondičně, z přemíry euforie (a ku spokojenosti a pobavení přítomných), vysmrknu jeden tomakawk i s batohem a motykama. Neřehtejte se, čeká Vás to taky jednou stejně všechny !

Na ledovci se po vzoru ostatních navazujeme do lanového družstva. Není to třeba, ale z tréninkových důvodů nikdo nereptá. Přidáváme se ke stoupajícím vláčkům a jde to celkem v pohodě, zhruba v polovině cesty nad mohutnými trhlinami družstvo rozpouštíme, tady je to už věru zbytečné. Cesta do sedla je v pohodě, počasí parádní, jen lidí je ještě víc, než jsem očekával. Trochu si vyčítám volbu cíle, ale co už teď … přinejhorším se na dolez ke kříži vybodnem.

I když výška dělá své, cesta do sedla je celkem v pohodě. Nahoře občerstvení ve výšce 3.660 m.n.m. Nicméně (snad ne k nelibosti účastníků) rozhoduji, že dolez ke kříži oželíme. Čekání ve frontě mě moc u srdce nebere, ostatní souhlasí. Koloťuk se rozhoduje, že bude zachráncem cti seniorů a zaskočí udělat vrcholovku z dachu Tyrol. Vzhledem k frekvenci návštěvníků na ústupové trase ho tedy ponecháváme s jeho šlechetnou myšlenkou a vydáváme se na parádní sjezdík s převýšením přes dva kilometry …

Při sjezdu zažíváme pravou nirvánu, připadáme si jako dcery a synové prašanového boha. Projíždíme dlouhé údolí a čekáme u piva na kamaráda Koloťuka, který se objevuje po hodině se skalpem vrcholového kříže. Nuže čest zachráněna a my si moc užili pohodového sjezdu i piva na Taschachalmu.

Parádní den vyšel !

Sobota (Kladeňáci)

Kamarádi z Kladna zůstávají dneska ještě v Kühtai a na pohodu zkoušejí prošlápnout s Plzničkou cestu na Wechnerkogel(2954m) …

Užívají si slunce, pohody a prašanových sjezdů ! Není třeba nic dodávat …

Neděle – Neunerkogel

V neděli na pohodu, ženský se rozhodly něnovat se slunci, Aperolu a sjezdovkám, já si zaskočím na Neunerkogel (2.640m) hned nad přehradou, kam se už dlouho chystám. Vrchol nevýznamný, ale pěkný bez popisu zimní túry, což je vždy lákavé. V létě sranda, v zimě špatně dostupný, protože je vrcholek velmi strmý a hrozí nebezpečí nestabilní sněhové pokrývky.

Takže napřed nástup na pásech, potom přišly ke slovu haršajzny, nakonec lezení s lyžema na zádech po předních hrotech a s tlapama na zemi. Pak lyže odložit na vršku sjezdové linie a nalehko mixíčkem k vrcholu …. prostě paráda. Skalp je doma.

Následné odpanění ledového svahu na kterém se nepadá a … prašan ve spodní pasáži jako doplněk parádní vycházky kolem komína …

Kladeňáci to dnes neuspěchávají a vyrážejí s malým odstupem taky směr přehrada Finsterbach, kde zastavuje jeji rychlý postup prasklá bota ! No nic … tak je důvod se sem alespoň vrátit …