Kaprun, duben 2018

Prolog

Využil jsem pozvání a vyrazil s kamarády na prodloužený weekend do Kaprunu, sněhové podmínky vynikající, lavinová situace klasicky jarní, počasí přímo parádní. Plánovaný příjezd čtvrtek, odjezd v neděli, ubytování zajištěno skvělé, luxusní v Avenida Mountain Resort Apartmánech. Jarní údržba zahrady tedy opět vydrží do léta … stejně to pak všechno uschne, co ? Vychlazená Plzeň z domova, doutník Romeo – Julieta a pohled z terasy na západ slunce a Kitzsteinhorn není špatným začátkem čtvrtečního večera …

Granatspitze (3086)

Den první-pátek

Příslib parádního dne, volba tedy jasná. Včas se vzbudit, nasnídat a mazat na první lanovku na Rudolfshütte. Odtud sklouznout na dno téměř vypuštěného jezera, natáhnout pásy a sypat nahoru. Výstup je pohodový, jednoduchý, jen s jedním strmějším stoupáním. Pod vrcholovou pasáž je to cca 800 výškových metrů, takže žádný masakr. Zasněžený ledovec ve výstupové trase zcela kompaktní, navazovat se není zapotřebí. Baby jdou po cestě do triček, takže doplňují parádní panoramata kolem … pro postaršího a upachtěného je to dobrý motivační program, jak udělat z mrdala bohatýra … alespoň na pár metrů, ne ?

Vlastní výstup na vrchol je klasifikován jako I.-II. není zmrzlo, motyk tedy netřeba, mačky to ale chce. Někteří stoupají bez, ale jsou to vesměs mladíci s jistou nohou a jiskrou v oku. Výstup potřebuje trochu morálu, místní gajdíci vážou klienty na krátké lano – docela rozumné, jsou tam cca 3 místa, která jsou trochu obtížnější v mírné expozici. Pro mámu od plotny vezměte sedák a lano, míst pro zajištění dosti, stačí jedna smyce.

Panoramata z vrcholu nepotřebují komentářů, jdou přímo monumentální. Sjezd v prašanu úžasný, škoda, že mi nezůstaly záznamy GPS pro výstup, který se trochu odlišoval od dokumentovaného a sjezd, který měl nejhezčí lajny úplně jinde …

Při dojezdu dolů se trochu kazí počasí, začíná foukat, ale to nás netrápí, za námi parádní den Celkový výstup/sjezd cca 1.000 výškových metrů.

Smutná příhoda k dobru: Při občerstvení po návratu na Rudolfshütte přebalujem věci a partně mi někam sklouzla GPS Garmin, což zjišťuji večer. Tak ráno volám na chatu, ochotní, jasně že ji našli, ale považte. Byla tam větší česká výprava a někdo z nich se nabídl, že ji vezme kamarádovi, který ji tam zapomněl … hmmm, takže odepisuji desítku, nechávám zablokovat aktualizace a mapy a jdu si kopit novou …

Fotogalerie

Tristkogel (2642)

Den druhý-sobota

Nahoru chtěl s námi ještě jeden kamarád, takže půjčovna a trochu zdržení, ale túra krátká, tak to snad bude v cajku. Volba na sobotu padla na Tristkogel (2.642m). Pěkná upoutávka je na YouTube. Jako výchozí bod jsme volili Häusalm (1.960m), což je horní stanice Panoramabahn/Gletscherjet I. tedy první úsek lanovek na Kitzsteinhorn (3.203m). Nevýhodou tohoto řešení je to, že za svezení chtějí jen o pár € méně, něž za celodenní jízdenku. Druhá varianta je vyšlápnout si to zespoda, to budete ale začínat v 920m, takže si k tůře přidáte 1.000 výškových metrů.

Túru lze jen doporučit, je jednoduchá, jen s jedním prudším stoupáním a parádními sjezdy ve dvou variantách sjezdové linie. Výstupová trasa JV svahem ve velmi teplém počasí, sníh už byl docela hodně měký. Samosebou bylo nad nulou, slunce, teplo, bezvětří. Krátký výšvih ke kříži, který by však byl i jetelný na lyžích. Pro sjezd jsme nevolili výstupovku, ale SV snahy s parádním prašanem. Zažívali jsme opět (a nečekaně) nirvánu. Je třeba mít jen na paměti, že nad těmito svahy jsou strmé skalní pasáže, které hrozí pádem lavin. Takže obezřetně, s rozvahou a na jaře s volbou ranní varianty. Koneckonců výstup zvládnete do 2h i s focením a kocháním. Po obědě jsme už tedy seděli na Häusalmu u piva … Opět parádní den, opět príma zážitky.

Fotogalerie

Maurerkogel (2074)

Den třetí-neděle

… ještě procházka před odjezdem

Potřeboval jsem sypat brzo domů, tak jen něco na dopoledne. Vyjeli jsme tedy nahoru na Šmidky (Schmitten höhe) 3 úseky lanovky Areitbahn I., II., III. do výšky 1.900m a vydali se po trase Pinzgauer Spaziergang na Maurerkogel (2.074m). Spíše než túra to byla procházka na vytrávení. Letos jsem tam byl podruhé a ještě z kamarády jednou z druhé strany (Saalbach – Hinterglemm). Opět paráda, opět parádní sjezdík. Středisko v tento den zavíralo, kupodivu vše perfektně připravené, parádní sníh a jen pár místních zbloudilých lyžníků … turisti partně odjeli už včera domů. tak jsme to ještě párkrát sjeli a … budeme se těšit že příští rok.

Výzvou do budoucna je přechod celého hřebene ze Saalbachu na lyžích. Máme nafoceno, musí to být paráda! Za necelých 1.000 výškových metrů můžete zdolat až 17 (!!!) dvoutisícových vrcholů. No není to dobrý plán ?